Fuga

Fuga je polyfonní hudební skladba, která se vyznačuje přesně strukturovaným kontrapunktem a opakovaným hlavním tématem. Její název pochází z latinského fuga (útěk), což odkazuje na způsob, jakým se téma „pronásleduje“ mezi jednotlivými hlasy.

📖 Historie a vývoj Fuga se vyvinula v barokní hudbě z ranějších forem, jako byl ricercar. Největšího rozkvětu dosáhla díky skladatelům jako Johann Sebastian Bach, jehož fugy jsou považovány za vrchol polyfonní kompozice.

🎼 Struktura fugy Fuga se obvykle skládá ze tří hlavních částí: 1️⃣ Expozice – hlavní téma zazní postupně ve všech hlasech. 2️⃣ Provedení – téma se rozvíjí, moduluje do různých tónin a prolíná se s protivětami. 3️⃣ Závěr – návrat tématu do hlavní tóniny a finální hudební rozuzlení.

📌 Hlavní rysy fugy

• Imitace – téma se opakuje v různých hlasech.

• Kontrapunkt – jednotlivé hlasy se prolínají a vytvářejí harmonickou strukturu.

• Reperkusní pořadí – téma se postupně objevuje v různých hlasech podle přesného schématu.

🎼 Nejvýznamnější skladatelé fug Mezi mistry fugy patří Johann Sebastian Bach, Dmitrij Šostakovič, Ludwig van Beethoven a Wolfgang Amadeus Mozart. Bachova Dobře temperovaná klavírní kniha obsahuje některé z nejznámějších fug vůbec.

Fuga je dodnes oblíbenou formou v klasické hudbě a její principy se využívají i v moderních skladbách.